Když je fotbal vášní

Fotbal patří mezi nejčastější mužské sporty. Hřiště mají téměř všude a kromě míče a kopaček žádná extra výbava není potřeba. Je všudypřítomný a společnost rozděluje na ty, kdo jej nenávidí a kdo jej milují.

Oba synové se do fotbalu zamilovali už ve školce. Od té doby trávím odpoledne na hřišti i já. Chlapečci se honili za balónem, po tréninku dostali bonbónek od trenéra a já měla na hodinu na starosti jen jedno dítě. Bylo to báječné. Po čase se ukázalo, že synové dorostli do věku, kdy každý z nich patří do jiné věkové kategorie, a tedy tréninky mají v různý čas. A v jiný den. V praxi to znamenalo posilovat mou trpělivost a organizační schopnosti. V pondělí měl trénink jeden, v úterý oba, ale ve zcela jinou dobu, a tak se to hezky hemžilo různými časy až do pátku. Na hřišti jsem tedy byla denně a kupovala bonbónky a limonády, aby se zabavily ty děti, které zrovna netrénovaly. To už tak báječné nebylo.

Postupně jsem pronikala do  fotbalové terminologie. Už vím, že U9 není šifra, ale kategorie žáků s horní věkovou hranicí 9 let, že "umělka" nemá nic společného s uměním, ale jedná se o umělý trávník, znám pokřiky typu "roztáhněte to" nebo "do lajny" a dokonce tuším, co znamenají. Když synům ve vyšším věku trenéři přestali rozdávat sladkosti, mátlo mne, kdo je vlastně trenérem. Na děti pokřikovali rady a povely různí pánové, ale často se ukázalo, že to nejsou fotbaloví koučové, ale nadšení tatínci. Trenéři si asi šetřili hlasivky a nervy. 

Fotbal jsem vnímala jako kroužek, do kterého dítě prostě chodí, protože ho to baví. To sice ano, ale jde o víc. Nejde jen o to zahrát si fotbal, jde i o to, kdo bude reprezentovat klub na zápasech. Hráče na zápas nominuje trenér. A je to skutečná nominace - na zápas jede ten, kdo se nejen tréninků účastní, ale kdo k nim poctivě přistupuje, a samozřejmě ten, komu fotbal jde. Kromě jiných povinností mi tedy přibylo kontrolovat whatsappovou skupinu týmu, ve které se informuje o termínech, místech zápasů a turnajů, kde s napětím očekáváme, kdo bude nominován, a především, kde rodič omlouvá případnou nepřítomnost malých fotbalistů. Denně mívám tak 20 zpráv o tom, že Mareček nepřijde, protože ho bolí v krku, a Honzík tento týden nebude, protože je s rodinou v Rakousku.

Musím samozřejmě přiznat, že díky fotbalu buduji přátelství. Mám řadu kontaktů, se kterými komunikuji ohledně toho, kdo koho zaveze na turnaj, zda syna může někdo přibrat na trénink, případně kdy a kde ten trénink vlastně je. Je to užitečné hlavně v případech, kdy po půl hodině čtení všech zpráv máte přehled o průjmu ve 4.B, ale nemůžete dohledat informaci, zda je v sobotu zápas nebo se můžete ráno konečně o víkendu vyspat.

Fotbal miluje i můj muž. Hrál ho od dětství a na hřišti patřil mezi ty tatínky, které jsem si s trenérem mohla snadno splést. Zápasy komentoval, radil, pokřikoval. Skutečné trenéry tím štval. Jeden z nich to neustál a nabídl mému muži, aby mu s trénováním pomáhal. Nutno říct, že byl natolik osvícený, že nejprve přišel za mnou (ten osvícený trenér, ne můj muž) a zeptal se mne, co bych tomu řekla. Neviděla jsem v tom žádný rozdíl, když do toho stejně pořád kafrá, navíc jsem si připadala důležitě, že budu mít muže trenéra.

Byla jsem naivní. Trénink pro trenéra nekončí časem na hřišti. Trenér je šofér, převáží míče, švihadla, rozlišovací dresy a další prvky potřebné pro trénink. Převáží děti na zápasy a turnaje. Promýšlí skladbu tréninku. Nominuje. Zapisuje, sepisuje, komunikuje s vedením klubu, pokladníkem, rodiči, dětmi. Hodnotí zápasy. Telefonuje s dalšími trenéry u rodinných večeří. Mluví o fotbale. Nemá čas. Nemá volný víkend. Nemá volný den. Řeší milión věcí týkající se fotbalu. Má přehled o dětských nemocech. Musí si udělat trenérský kurz, testy, jít na náhledy k trenérům-seniorům. Zapisuje do rodinného kalendáře termíny tréninků a zápasů. Mluví o fotbale. Je pořád na fotbale. Mluví JEN o fotbale. 

Volný čas tedy trávíme na fotbalových hřištích. Na dovolenou jezdíme po stopách Messiho a místo památek prolézáme stadiony. Na zdech nemáme rodinné fotografie, ale portréty fotbalistů. Muž je mistr v komunikaci, když jakékoli téma převede na diskusi o fotbalu. Usínáme se slovem "fotbal" na rtech. Prožíváme vášnivě prohry a výhry. Vedeme vášnivé rozhovory o tom, jestli by se nějaký zápas nedal přesunout, když máme ve stejném termínu objednaný wellness.

Když je fotbal vášní, zažíváte intenzitu vztahu v každé vteřině.